Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasné komety - souhrn roku 2015 a výhled na příští rok
Marek Biely Vytisknout článek

Jasné komety - souhrn roku 2015 a výhled na příští rok

Fotografie komety C/2014 Q2 (Lovejoy) od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Rok 2015 se nám chýlí ke svému konci. Během tohoto roku bylo vidět několik komet, které svojí jasností dovolovaly viditelnost v malých dalekohledech či triedrech. Jedna kometa byla dokonce natolik jasná, že ji bylo možné pozorovat pouhým okem. Článek přináší souhrn jasnějších komet viditelných za uplynulý rok a obsahuje přehled očekávaných komet pro rok 2016. 

Rok 2015 poměrně slušně navázal na své výborné (2014) až přímo excelentní (2013) předchůdce, v jejich silné konkurenci ale dopadl nejhůře. I tak jsme mohli z našich zeměpisných šířek pozorovat 1 kometu pouhým okem a hned 8 dalších dosáhlo jasnosti alespoň 10 mag. Z tohoto hlediska tedy můžeme brát rok 2015 jako lehce nadprůměrný.

Jasnější komety roku 2015

Na začátku roku byla dominantní kometou jednoznačně C/2014 Q2 (Lovejoy). To byla zároveň nejjasnější kometa celého roku, maximum jasnosti měla v lednu, kdy dosáhla přibližně 4 mag, což pohodlně stačilo na viditelnost pouhým okem. Slábla potom velice pomalu a v dosahu malých teleskopů se udržela až do začátku podzimu.

Příjemným překvapením začátku roku byla i krátkoperiodická kometa 15P/Finlay. Ta předvedla v tomto návratu hned dva outbursty - jeden ještě v prosinci 2014, kdy zjasnila k 8,5 mag. Letos v lednu se pak situace opakovala, a to s ještě větší intenzitou, jelikož kometa dosáhla až 7 mag! Její pozorování ale významně komplikovalo počasí a kometa později rychle zeslábla. V březnu už nebyla vidět ani obřími binokuláry.

Na přelomu zimy a jara byly objevené tři zajímavé komety. Ty měly mnoho společných znaků, první poznáme už v názvu, z něhož zjistíme, že se na všech objevech podílel přístroj SWAN, který se nachází na kosmické sondě SOHO. Název komet zněl C/2015 C2 (SWAN), C/2015 F3 (SWAN) a C/2015 F5 (SWAN-Xingming). Další podobnost byla v tom, že všechny tři komety dosáhly maximální jasnosti 8 - 10 mag, a to vždy okolo doby jejich objevení. Zde se ovšem komety rozcházejí. První zmiňovaná měla špatnou geometrii průletu, takže jsme si jí příliš neužili. Druhá z nich byla v maximu sice vysoko na obloze, ale zeslábla extrémně rychle. Její nezdravý vzhled na konci jara indikoval dokonce možný úplný zánik tělesa. Poslední kometa z této trojice byla asi nejzajímavější, objevena byla ale v malé úhlové vzdálenosti od Slunce a než stihla vystoupat vysoko na večerní oblohu, zeslábla z dosahu malých přístrojů. I přes tyto okolnosti ale byla tahle trojice komet zajímavým zpestřením jara 2015.

To léto nám zpříjemnila další na jaře objevená kometa C/2015 F4 (Jacques). Díky svému kondenzovanému vzhledu byla i přes maximální jasnost "pouze" okolo 10 mag zejména v srpnu relativně snadno viditelná i v obřích binokulárech.

Nečekaně zjasnila kometa C/2014 S2 (PanSTARRS). Té ještě letos v létě nikdo nepředpokládal vizuální viditelnost, avšak opak se stal pravdou a kometa je již od září pozorovatelná v malých dalekohledech. V prosinci pak, zdá se, prochází maximem jasnosti s hodnotou kolem 9 mag.

Dlouho očekávaná kometa C/2013 US10 (Catalina) naopak mírně zklamala. Ač tu ještě v létě byla určitá pravděpodobnost, že bude viditelná i pouhým okem (což z nejtmavších oblastí světa i je), my se s jejím maximem jasnosti okolo 6 mag musíme spokojit s pěknou kometou pro triedry.

Snímek komety C/2013 US10 (Catalina) od Iana Sharpa Autor: Ian Sharp
Snímek komety C/2013 US10 (Catalina) od Iana Sharpa
Autor: Ian Sharp

Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) dosáhla na konci roku podle očekávání přibližně 9 mag, ta ale bude ještě zjasňovat v roce 2016.

Jaké komety očekáváme v roce 2016?

C/2013 US10 (Catalina)
Pravděpodobně nejjasnější kometa celého roku (pokud nepříjde nějaká nová, neočekávaná kometa). V lednu si ještě udrží jasnost kolem 6 mag a tím pádem i viditelnost v triedrech. Postupem času ovšem bude slábnout a pravděpodobně v dubnu definitivně zmizí z dosahu malých dalekohledů.

C/2014 S2 (PanSTARRS)
U této komety je velmi obtížné odhadovat, jak se dále bude vyvíjet její jasnost. Aktuálně (prosinec 2015) je v maximu jasnosti okolo 9 mag a nikdo neví, jak rychle začne s rokem 2016 slábnout. Pokud si však udrží svou aktivitu i po průletu přísluním, můžeme očekávat, že v dosahu velkých binokulárů a malých teleskopů zůstane minimálně do března.

C/2013 X1 (PanSTARRS)
Tato kometa dosáhne na přelomu jara a léta jasnosti až 7 mag, my u toho ovšem nebudeme. Kometa je pozorovatelná na večerní obloze, odkud se na konci února ztratí kvůli konjunkci se Sluncem. Po ní bude pozorovatelná už pouze z jižní polokoule. Objekt si aktuálně drží jasnost poblíž 9 mag a očekává se, že do února už téměř nezjasní.

252P/LINEAR
Zajímavá kometa, která se v březnu prosmýkne jen těsně kolem Země. Bude se pohybovat velmi rychle po obloze, avšak v maximální jasnosti ji uvidí pouze obyvatelé jižní polokoule. Jen o dva týdny později se však zjeví i u nás na ranní obloze, o příliš tedy pravděpodobně nepřijdeme. V tomto případě se velice těžko odhaduje jaké jasnosti kometa dosáhne. Mohlo by to být až 10 mag, s podobnou jasností bychom ji spatřili i my. Uvedený údaj je ale nutné brát s velkou rezervou, kometa může silně překvapit i zklamat.

45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková
Japonsko-česko-slovenská kometa se vrací! V přísluní bude na konci prosince 2016, kdy bude sotva viditelná extrémně nízko nad obzorem na večerní obloze při jasnosti 7 - 8 mag. To nejlepší nám ale ještě připraví, na to si ovšem budeme muset počkat až na konec zimy 2016/2017.

Příští rok pravděpodobně kometární příznivce moc nenadchne. Zdá se, že v malých dalekohledech spatříme 4 - 5 komet a pouhým okem tentokrát neuvidíme žádnou z nich. Začátek roku, tedy zima a ještě polovina jara vypadají celkem nadějně. Následná díra mezi dubnem a prosincem, kdy nejspíše neuvidíme žádnou kometu v malých přístrojích, vyznívá na první pohled přímo strašidelně. Na druhou stranu, rok 2016 zatím ještě nezačal a kdykoliv se může stát, že se objeví nová kometa s výborným potenciálem do budoucna.
Například loňský přehled odhadl situaci v roce 2015 poměrně dobře, hned polovina komet ale byla jiných! Některé, které měly být dle předpovědi docela jasné, zklamaly. Naopak je zastoupily nečekaně zjasnělé a nebo nově objevené komety. Hodně věcí se tím pádem ještě může změnit, proto je lepší tento článek brát pouze orientačně. Zatím to ovšem vypadá, že nás čeká mírně podprůměrný rok 2016 s nejjasnější kometou C/2013 US10 (Catalina), která bude v maximu s jasností 6 mag.




O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Jasné komety, Viditelné komety


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »